Voda a tekutiny

Nejlepším nápojem je čistá pitná voda. A to z vodovodu nebo také ze studny. Čím méně totiž minerálních látek voda obsahuje, tím méně zatěžuje organizmus a lépe odplavuje škodlivé látky – což je její prvotní funkcí.

Méně vhodné jsou pak kupované balené vody. Pokud ale preferujete tyto, vhodnější jsou ty neperlivé, bez bublinek a bez cukru.

Ovocné a zeleninové šťávy, čaje

Dopřát si můžeme i vodou ředěné (přírodní) ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje – zelené či ovocné. Bylinné čaje bychom měli pít raději slabé, různé druhy a často je střídat, a to proto, že bylinky mají různé léčivé účinky, které nám však při nesprávném užívání mohou způsobit různé zdravotní potíže. K detoxikaci je vhodný zmíněný zelený čaj, čaj maté, různé čistící směsi, ostropestřec, zázvorový a kopřivový čaj a mnoho dalších. Na trávení je velmi vhodná máta či meduňka, která je zároveň i na zklidnění organizmu. Všechny čaje každopádně doporučuji spíše v sypané formě.

A co minerální vody?

Minerálky, jak jim lidově říkáme, jsou u nás velmi oblíbené. Některé vody obsahují příliš velké množství minerálních látek, například sodíku, a nelze je proto pít denně ve velkém množství. Jde zejména o ty, které mají na svém obalu napsáno středně mineralizované, silně mineralizované nebo velmi silně mineralizované. Těchto bychom neměli denně vypít více než 1-2 sklenice (500 ml) a je vhodné je střídat.

Pouze ty, které mají na obalu uvedeno slabě mineralizované jsou vhodné ke každodennímu pití i ve větším množství úměrnému potřebám organizmu. Zkuste se podívat na obal vody, kterou právě pijete, nebo kterou si běžně kupujete a zjistěte kolik jí můžete denně vypít.

Vody perlivé s bublinkami

Jsou oblíbeným osvěžujícím nápojem, ale neměli bychom je pít pravidelně, jen výjimečně. Mohou nám způsobit žaludeční, ale i jiné problémy spojené s trávením jídla. Navíc jich nelze vypít moc najednou a ke všemu jsou močopudné, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k doplnění našich tělesných tekutin.

Další zdroje tekutin

Za zdroje tekutin lze také počítat polévky, ovoce (například jahody, citrusové ovoce) a zeleninu (například rajčata, okurky, melouny). Některé druhy ovoce a zeleniny obsahují totiž i více než 90 % vody.

Mléko a mléčné nápoje nepočítáme

Mléko a mléčné nápoje, mezi které patří například kefír, ochucená mléka a kakaové nápoje, obvykle nepočítáme do pitného režimu, neboť obsahují mnoho cenných živin, a jsou pro nás spíše potravou (i když tekutou).

Které nápoje pro nás nejsou až tak vhodné?

Mezi nápoje, kterým bychom se měli vyhýbat, patří především různé limonády, ochucené minerální vody, ovocné nektary apod. Tyto obsahují velké množství cukru, zvyšují pocit žízně, ale hlavně mají v sobě mnoho nadbytečné energie, kterou si ukládáme do našich tukových zásob a podílí se na tvorbě zubního kazu. Pokud opravdu nedokážete vyžít s neslazenými nápoji (i když zkoušejte to, je to pouze o zvyku), ochuťte si je citronem či pomerančem či lehce zeleninovou nebo 100% ovocnou šťávou bez přidaných látek.

Kolové nápoje zpravidla kromě cukru obsahují také kofein, který zvyšuje tvorbu moči (a tím ztrátu tekutin), má stimulační efekt a je zřejmě návykový. Vyskytuje se také v kávě, černém čaji (více v silném) a některých energetických nápojích, proto je do pitného režimu nepočítáme!

Do pitného režimu zcela určitě nepatří nápoje alkoholické! Alkohol je nejen močopudný, ale můžeme si jím poškodit zdraví, či se na něm stát závislými. Naopak alkohol zvyšuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci střev a zlepšuje trávení tučných jídel.

Některé přírodní látky obsažené v pivě či víně mají antioxidační účinky a chrání cévy před aterosklerózou. Mírná konzumace alkoholu zvyšuje množství příznivě působícího HDL cholesterolu a snižuje srážlivost krve, snižuje proto riziko ucpání cév trombem. Toto všechno ale platí pouze při konzumaci malého množství alkoholu, tzn. asi 2 dcl vína nebo 0,5 l piva denně (u žen 1,5 dcl vína nebo 0,3 l piva). Neznamená to však, že bychom měli pít alkohol denně a už vůbec ne vypít na konci týdne dávku za 7 dní najednou. Při pravidelném užívání velkých dávek alkoholu se pozitivní účinky stírají a převažují účinky škodlivé.

Další tipy pro vás:

Nejvhodnějším nápojem pro horké počasí je čistá voda ochucená citrónovou či grapefruitovou šťávou, ale také nakyslé či nahořklé nápoje.

• Sladké a přechlazené nápoje pocit žízně zvyšují.
• Bez omezení můžete pít nezávadnou kontrolovanou pitnou vodu z vodovodu nebo studny, balené vody – kojenecké, pramenité a neperlivé slabě mineralizované přírodní vody. Informace o druhu a složení balené vody a datu spotřeby najdete přímo na obalu láhve.
• Balenou pitnou vodu chraňte před světlem a slunečním zářením a po otevření ji brzy spotřebujte.

Například 80 kg člověk by měl přijmout 2,4 l – 2,8 l tekutiny. Většinu tohoto pokryjeme zejména nápoji (cca 2 l), také vodou v potravinách (zelenina, ovoce, polévky) a také nějakou vodu získáme trávením živin (cca 0,5 l).

Potřeba tekutin pochopitelně záleží také na teplotě, vlhkosti vnějšího prostředí a na tělesné aktivitě. Při zvýšené tělesné aktivitě a velmi teplém počasí mohou ztráty vody dosahovat až 5 l. Důležité tedy je dodržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Napít bychom se měli ještě dříve, než pocítíme žízeň (pokud nejste zvyklý na pravidelný příjem, klidně si dejte budíček a každou čtvrthodinu si dejte doušek – pochopitelně jen přes den, v noci nemusíte). Tím dosáhnete plynulého stálého přísunu tekutin v průběhu celého dne. Vhodné je také ihned po probuzení vypít sklenici vody (ne příliš studené ani horké). Krásně tak nastartujete tělo a trávení a alespoň zčásti doplníte ztráty vody, ke kterým došlo přes noc.

Nedostatek tekutin se projevuje zejména únavou, bolestí hlavy, tmavě zabarvenou močí, zácpou, poruchou ledvin. Dochází k pomalému odplavování toxinů z těla, což nemá příznivý vliv na naše zdraví, dochází také k rychlejšímu stárnutí pleti.

Denně bychom měli vypít 30-35 ml tekutin na 1 kg hmotnosti.