Obiloviny (někdy také obilniny) se získávají z pšenice, žita, ovsa a ječmene, ale také rýže, kukuřice, prosa, pohanky a amarantu (pozor – neplést s amarounem). Z obilovin se vyrábí především pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, jáhly, kroupy.
Jak se orientovat v pečivu? Proč je celozrnné pečivo zdravější?
Celozrnné výrobky mají mnohem vyšší obsah vlákniny, vitaminů skupiny B a minerálních látek(železo, hořčík). Jak název napovídá, jsou vyrobeny z celozrnné mouky, která vzniká pomletím celého zrna obilí včetně slupky (tak zvaných otrub) a klíčku. Výrobky z bílé mouky neobsahují otruby ani klíček a dodávají našemu tělu pouze sacharidy (zejména škrob) a energii.
Výrobky, které obsahují více celozrnné než bílé mouky, jsou proto výživově hodnotnější, než výrobky čistě z bílé mouky.
Mezi vhodné potraviny patří:
– celozrnné pečivo
– ovesné vločky
– celozrnné müsli
– celozrnné těstoviny
– neloupaná rýže
– celozrnný kuskus
– celozrnná mouka
Mezi nevhodné potraviny patří:
– bílý pšeničný chléb
– kmínový chléb
– bílý toustový chléb
– tukové rohlíky
– bílé bagety
– bílá loupaná rýže
– kuskus (necelozrnný)
– těstoviny (necelozrnné)
– bílá mouka (hladká, polohrubá, hrubá)
– croissant, kobliha, vánočka
– další cukrářské a pekařské výrobky
Tudíž do zdravého, vyváženého jídelníčku patří z pečiva a mlýnských výrobků hlavně:
– celozrnné pečivo (s obsahem alespoň 80 % celozrnné mouky)
– vícezrnné pečivo (obsahuje alespoň 5 % olejovin či luštěnin)
– žitno-pšeničné pečivo (obsahuje alespoň 50 % žitné mouky)
– žitné pečivo (s obsahem 90 % žitné mouky)
– knäckebroty (vhodné z důvodu vysokého obsahu vlákniny)
– rýžové chlebíčky a křehké plátky (málo zasytí, má vyšší GI, nutno kombinovat s bílkovinami)
– ovesné vločky
– celozrnné lupínky
– müsli (pečlivě vybírat, nejlépe z celozrnných ovesných vloček bez přídavku cukru)
Denně bychom měli sníst cca 2 porce. A to zejména na snídani, svačinu.